Tady na této stránce najdete denní reporty a všechny aktuality poslané od kluků po sms zprávách.

 

Co se týče nějakých foteček, tak jsem níže vlevo založil fotogalerii na rajčeti, kde jsou již kompletní fota z Isloše!!

 

Jen chci upozornit, že smsky jsou jen přepsány a nijak jsem je neupravoval a neměnil, aby to mělo kouzlo dopisovatele.

Takže nepočítejte, že text bude vypadat nějak extra upraveně a perfektně po sobě jdoucí!!

 

 

Islanďáci

 

        KTMartík LC8                    KTMilan + Terka LC8

 

   Svoboďáci                          Karel KTM LC8

 

Proč zrovna Island???

TEXT:KTMartík

                                                                                         

Před mnoha a mnoha lety, za devatero horami, devatero řekami, k tomu ještě
něco kopců a lesů, jsem se zúčastnil jedné z prvních Honda enduro tour.

Během jednoho večera tam Jarda Šíma promítal fotky a vyprávěl o jeho cestě na Island, tenkrát ještě v sedle Afriky (Honda Africa Twin XRV 750).

Natolik mě to zaujalo, že jsem si řekl, hmmm tak tam bych se jednou chtěl vypravit.

Od té doby hodně času uteklo a pár věcí se změnilo, až letos nadešel ten správný čas pro splnění
dávného snu.

Mimochodem, nedávno mi kdosi řekl: „Na Islandu se dělají jen 3 věci: čte se, chlastá a souloží :-)“.

No, já na čtení nikdy moc nebyl, ale to neznamená, že bych tam nemohl vyrazit ;-).

 

 Plán a přípravy cesty.

TEXT: KTMartík

Cílem našeho putování po Islandu je poznat krásu a drsnost místní krajiny "na vlastní kůži" a samozřejmě i návštěva největších místních zajímavostí a krás.

Kromě okružní silnice, která vede kolem celého Isladnu, bychom rádi projeli i napříč vnitrozemím. Vše bude ale záležet na aktuální situaci, zejména na obtížnosti jednotlivých brodů. Trajekt (loď Norrona) z Dánského Hirtshals nám odplouvá v úterý 9.8. v 9.00. Na cestu se vydáme již v sobotu 6.8. tak, abychom v pohodě přejeli téměř 1.400km a ještě stačili poznat něco z Dánska.
V současné době probíhá poslední dolaďování a příprava strojů i vybavení. Kromě standardně používaného  vybavení na cesty, jsem přibalil i další teplou vrstvu, respirátory (kdyby nějaká ze sopek pozlobila), rybářské prsačky na průzkum brodů a naimpregnoval vše možné i nemožné :-). Samozřejmostí je i zásoba slivovičky, která nesmí nikde chybět. Snad mi bude litr stačit :-). Trochu zneužijeme toho, že s námi jede auto, takže do něj přibalíme i něco náhradních dílů na motorky. Sice Vám každý KTMkář potvrdí, že to je zcela zbytečné ;-), mno ale jeden nikdy neví :-)

Odjezd - Pátek 05.08

TEXT: KTMartík

Tak a je to tady, po měsících plánování a příprav nastává den odjezdu a začátek splnění si snu.  Ale dost kecání, je čas šáhnout po startéru a vzít za plyn. Vyrážím již dnes a mým dnešním cílem je malá vesnička u Prahy.

Alespoň se tak lehce seznámím s jízdou po dálnici plně naloženým "vlakem". Přední zubatá Pirelka poskakuje po hrbolaté dálnici jak
zajíc v brázdě a je velice citlivá na podélné nerovnosti. Proto radši držím rychlost pod 130.

Epesní specialitou jsou v úseku u Větrného Jeníkova vyfrézovaní "hadi" , kteří se klikatí různými směry a oproti okolní vozovce jsou zapuštěni o pár centimetrů níže. Po najetí do takovéto pasti se motorka rozvlní jak břišní tanečnice. Jednu výhodu to ale má,
rozhodně se cestou nenudím.

Na obzoru se objevují černá mračna a čím blíže ku Praze, tím zlověstněji se tváří. U sjezdu na Říčany začíná už
slušne lejt, za což jsme docela rád, alespon testnu nepromokavou výbavu. Než se stačím do všech návleků nasoukat je po dešti, což mě mírně rozladí.

Vyrážím opět na cestu a alespoň chytám přeháňku za ocas. Po chvíli mi ale utíká a nastupuje sluníčko. Nevím co je horší, jestli být mokrý od deště nebo zpocený v nemokách. Ale to už přijíždím do cíle dnešní etapy. Domorodci jsou na mě milí a nechávají mě parkovat motku v chodbě bytovky.

Zítra po ránu mám sraz s Mílou (a Terkou) a Karlem na hranicích s DE a společně vyrážíme na 800km dlouhou cestu k dánským hranicím.

Sobota 06.08

TEXT: KTMartík 

Vstávám do podmračeného rána. Pán na rádiu hlásí: zataženo, většinou
přeháňky a déšť. Mno, to zní optimisticky, nerad se pařím na sluníčku
:-)

Komentář: Chary

Když jsem ti říkal,že bude lejt tak jsi nevěřil :-)                      

 Nemám rád předpovídání budoucnosti a hlavně počasí. Jeden se smíří s deštěm a zatím celý den hic na padnutí.

Ale popořadě.

O půl desáté stojím na benzínce kousek za Ústím nad Labem a dávám lehkou sváču. Kluci a holčina :-) přijíždí v deset hodin.

Pokecáme, zadáme směr Berlín a vyrážíme. Cesta po německé dálnici je dost nudná, jediným spestřením jsou jen časté kolony a zácpy zpříjemněné horkým počasím. :-(

Využíváme kdejaké mezery, abysme se protáhli. Kousek před Hamburkem nás zastihuje první deštová přeháňka.

Krátká, ale vydatná. Alespoň si nacvičíme "nemokování".

To samé se po padesáti km opakuje znovu, a tak nemoky necháváme do cíle dnešní cesty, kterým je kemp u moře kousek od Flensburgu.

Po zabydlení se a rychlé večeři jdeme spát, máme toho po dnešních 850ti kilometrech dost.

Na stan bubnuje drobný déšť, snad se to do rána vybere.

"Když se snáší déšť"............ pravím svůj oblíbený popěvek.

Tohle ale nemá s deštěm nic společného, páč slušně leje. No nic ráno moudřejší večera a spím dál. 

Neděle 07.08

TEXT: KTMartík

A opravdu, ráno se trochu umoudřilo a neprší.

Dnes máme před sebou jen nějakých 400km, což je oddychovka :-).

Najíždíme na dálnici a za chvíli jsme v Dánsku. Držíme se ještě chvíli dálnice, než sjedeme a míříme do Jellingu,

kde na krásně upraveném hřbitově fotíme starodávné Runové Kameny.

Z přilehlého parku nás láká hlasitá hudba, na podiu tu hraje nějaký orchestr známé fláky od Abby.

Hrají tu opravdu dobře, tož se tu ještě zdržíme. Ještě než ale práskneme do koní, tak navštívíme místní veteránský sraz.

Po okreskách pokračujeme dál na sever. Další zastávka je na starém vikingském hradišti.

Odtud je to do dnešního cíle (Hirtshals) nějakých 100km, což po dálnici přeletíme jak nic.

Kemp je hned u moře. Celý den je polojasno, ale díky silnému větru ne moc teplo. Obzvlášť na pobřeží je pěkná kosa.

Zatímco má Teŕka službu v táboře, my ostatní končíme denní tour po místních pubech :-)

A teď mimo hru - přestávám na to vidět, asi to bude tím divným pívem.

 Terku to baví a velmi si to užívá, krom toho, že nám vaří, pere a balí stany, tak i denně umývá motorky - šikovná holka :-)

Pondělí 08.08

TEXT: KTMartík

I když se v noci opět " snáší déšť ", tak ráno nás tahá sluníčko ze spacáku.

Dnes se mi krásně spalo, nejní nad to jít spát lehce napitý. Od bolesti zad to sice nepomůže, ale je vám to tak nějak jedno.

Nové heslo výpravy:

je tu sice pěkně, ale jel bych se sem podívat někdy v létě :-)

Dnes je odpočinkový den a tak nikam nechvátáme. Po vydatné snídani se vydáváme na maják, který je hned nad kempem. Samozřejmě musíme i zkouknout moře z blízka.

 Právě přijíždějí Svoboďáci s jejich doprovodným vozidlem, jsme kompletní!! Dáme lehkou sváču a již všichni společně vyrážíme na nejsevernější výběžek Dánska - Grenen.

Necháváme motky na parkovišti a podél vody dojdeme až k místu, kde se střetávají dvě moře, Baltské a Severní, podívaná je to vzkutku zajímavá.

Cestou zpět do kempu se ještě stavujeme na písečných dunách a kousek odtud pak dovádíme na písečné pláži - stavění hradů tím ale nemyslím :-)

Jen co odtud vyjedeme chytá nás pěkná průtrž, která nás provádí až do kempu.

Večer je ve znamení balení, páč už ráno v sedum musíme být v přístavišti. Mezitím se do kempu sjíždí všemožně upravená auta (většinou tojky), která zítra jedou s námi. Je tu i partička známých oranžád z německa, např. taky Supermotard se sajdou :-)

Pár postřehů:

Dánské mince mají uprostřed díru - říkám jim žetony :-)

Jinak jsem si " vytunil " Schubertku o nepromokavý bradový deflektor, je hnusný, ale funguje. :-)

Úterý 09.08

TEXT: KTMartík

 Ráno vstáváme už v šest hodin, aby jsme v klidu stihli vše pobalit a na sedmou byli v přístavišti.

Akorát nám přesně připlouvá náš dostavník - loď Norrona. (Koment.Chary: spíše mi to připomíná plovoucí hypermarket).

Na seřadišti před trajektem je kromě různě upravených offroadů taky slušná řada motorek. Některé vyloženě silniční, např. Varadero :-)

Nalodění proběhlo vpořádku, maturitu z kurtování motorek nakonec skládáme všichni úspěšně. A jaké tady máme ubytování, resp. kajutu???

Je to "kabinka" pro devět lidí o rozměru 3x2 metru, prostě tři poschoďovky o třech patrech :-)

V podpalubí topič přikládá, na lodi je dobrá nálada :-)

Problémy s vlnami někteří řeší Kinedrilem, ostatní pívem, je za rozumný peníz, tož to snad (ty vlny) nějak přežijeme!!

Ale to néééééé!!!!!

Právě na naší výpravě došlo k tragické události :-) Při kontrole stavu počasí na horní palubě jsem přišel o svou novou krásně oranžovou čepičku :-(

Je tu na palubě takový vítr, že je problém udělat krok dopředu. Radši si koupím další karton piv a zalezu do našeho ležení v kavárně :-)

Večer:

 Plavba se stává záživnější, vlny se zvětšují, vlny se zvětšují a lidé se komicky motají. Je třeba si dát další pívo aby byl důvod se motat :-).

Mimochodem kromě píva mizí i zásoby kinedrilu!!

TEXT: Helča

Ahojky, zdravím z trajektu!!

Právě je mi dost špatně, hodně se loď houpe, taky se tu dost nudíme a zítra v tom hodláme pokračovat, ahoj Helena :-)

TEXT: Karel

Ahoj, na lodi je celkem nuda, teda až na to, že Kinedril už zobeme všichni :-) Zapíjíme ho pivkem, prý to účinek násobí, minimálně je nám fajn :-)

Jinak všem moc pozdravů na boskovicko!!!

Středa 10.08

TEXT: Karel

Ahoj, noc jsme přežili, jen jsem si připadal jak pan Lorenc z filmu Na samotě u lesa - nehoupat, říkááám nehoupat!!! Taky ve sprše je to nevšední zážitek, pořát přešlapovat sem tam díky houpání Norrony, kort s namydlenejma  nohama, to ten zážitek umocní :-). Zatím čau Karel.

TEXT: KTMartík

Noc proběhla v pořádku, zatímco někteří zvolili spaní na kryté palubě, já přespal v "rakvi". Rakví myslím horní palandu v kajutě, kde prostor od matrace ke stropu je na délku předloktí.

TEXT: KTMartík

Gong, gong, Faerské ostrovy. Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají. Příští zastávka - ISLAND (čtvrtek ráno)

Na Faerských ostrovech jsme nabrali pár nazbrojených offroadů a Norrona vyráží dál. Po zbytek dne se budeme věnovat běžným činnostem, jako je pivo, pivo, pivo, spánek a zase to pivo. Je tu polojasno, ale citelně se ochladilo.

TEXT: KTMilan

Nazdar, tak i něco málo ode mě :-) Plavba probíhá v klidu, v podpalubí topič přikládá, na lodi je skvělá nálada. Sajem pívo Carlsberg z plechu a ráno by jsme měli bejt na Islandu. PS: Smyril Line jsou vyděrači jak hovado!!!!

Maj tu na lodi drahý všechno a ty koje pro králíky jsou masakrální, tak radši chcípeme (chcípeme - Mílovo termín pro spaní) s Terkou na palubě pod střechou. Jinak v tuto dobu je tu stále světlo, jak ve dne, jsem zvědavej, jak dlouho bude vidět teda na Islandu.

TEXT: KTMartík

V pozici ležícího střelce se soukám do rakve (horní palanda s prostorem na předloktí). Včera jsme šli spát až jako poslední, dnes je to naopak, jdeme na kutě první. Pro jistotu si řádně loknu z lahve slivky, aby mě příchozí nevzbudili. Jedeme do pěkné bouřkové černoty, tak snad to bude ok. Od Faerských ostrovů se čas posunul o hoďku zpět.

Zítra v 7.30h přistáváme, tož hlavně nezaspat :-).

Čtvrtek 11.08

TEXT: KTMartík

Dear passengers, car deck is open. Ozývá se hlášení, tož tedy ke strojům, odkurtovat motorky, napakovat věci a za chvíli už stojíme na pevnině.

Tak jsme tu!!!

WELCOME TO ICELAND

Dobrodružství začíná :-)

Čas se opět posunul o hodinu, takže je tu o dvě hodiny rozdíl oproti ČR.

Vítá nás zamračeno a sedum stupňů teploty. Jedeme na Egilsstadir. Jak stoupáme do kopců, necháváme mlhu za sebou pod námi a vylupuje se sluníčko. Ve městě "fasujeme" místní měnu a doplníme zásoby do kufrů i nádrží u motek.

Huráááá je konec chmurným dnům, pořídil jsem si místní výrobek, kterým je kulíšek s bambulí. Tenhle kulíšek mi musí nahradit moji oranžovou čepičku, kterou mi, jak už jste četli, vzal vichr na palubě lodi. Kde si asi pluje což???

Zbytek reportu pošlu zítra bo sem se ožral jako zvíře :-)

Zbytek reportu:

Odbočujeme doprava na hl.silnici č.1, která vede dokola, kolem celého Islandu.

Chvíli se jí držíme, než sjedeme na silnici č.85, která nás vede podél SV fjordu. V Torshofnu tankujeme a koudek za městem odbočujeme na zkratku č.867.

Je to hezká šotolinka, tož si to pěkně užíváme. Za chvíli jsme v Asbyrgi, kde začíná Národní park. Národní park je ledovcovou řekou vymleté koryto ve skále. Kousek odtud bereme kemp v údolí. Jelikož je ještě pěkně jedu s Karlem omrknout vodopád Detifossa Selfoss.

Cesta k vodopádům vede po prašné šotolině hrbolaté jak valcha. Je třeba jet alespoň devadesátkou, aby to tak nedrncalo, což je v členitém terénu docela problém. V podvečer přijíždíme zpět do kempu plní zážitků!!

TEXT: KTMilan 

Tak první den na Islandu - luxus.

Počasí je peckový, je 8 - 15°C, mozol svítí a za koly se dnes prášilo celých 350Km. Plzeň se nám na zahrádce auta pěkně za jízdy vychladí, takže nemusíme hledat ani chlazení :-)

Pátek 12.08

TEXT: KTMartík

Noc byla chladná, v jednu po půlnoci kouknu na teploměr a jsou tři stupně. Ráno je zamračené, ale je příjemných deset stupňů :-).

Slečna kempová ( Chary - asi pani z recepce ) povídá, že takhle bude celý den. Vyrážíme opět k vodopádům, cestu máme už s Karlem najetou,

tak taháme za plyn až adrenalin stříká z uší. Jedeme omrknout vodopád Hafragilsfoss, zatímco ostatní si prohlížejí vodopád, kde jsme byli my včera s Karlem.

Míříme do Reykjahlidu. Ještě předtím zajedeme ale na sopku Krafla a sirné čmoudíky Hverir. Počasí je luxusní, slunko svítí a i přes ledový vítr je docela teplo. Cestou se několikrát setkáváme s češtinou. Bereme kemp u jezera Myvatn a děláme prací den.

Je něco po osmé večerní a sluníčko stále svítí vysoko nad obzorem.

Sobota 13.08

TEXT: Karel

Ahoj, tak nejenže je pět stupňů, ale teď už i vydatně prší. Začíná to být ten pravý Island !!! :-)

Už i proběhly úsměvné zprávy typu .... proč nejedeme autem na Slovensko do termálů jako normální lidi :-)

Včera měla moje dcerka Klárka svátek a dnes má moje manželka narozeniny, tak pusu a pozdrav hlavně jim!!!!

Chary: přikládám taktéž přání jak k narozeninám, tak i k svátku!!!

Zatím čau, Karel.

 

TEXT: KTMartík

Ráno nás vítá ocelově šedá obloha. Pobalíme věci a po snídani vyrážíme směrem na Egilstadir.

Infopanel u silnice ukazuje čtyři stupně. Po třiceti kilometrech odbočujeme vpravo na sil.č. f88, která vede k sopkám Herdubreid a Askja.

Cesta je šotolinová s povrchem zvlněným jak valcha, takže do stupaček a full gas :-)

Po cca padesáti kilometrech přichází první brod, který úspěšně překonáváme. Následně se cesta klikatí lávovým polem a po chvíli nám cestu opět přehradí řeka. Tentokrát je to řeka Lindaa a vody je v ní po kolena. Vzhledem k tomu, že se stejnou cestou budeme i vracet, tak to raději nepokoušíme a otáčíme se zpět. Fotíme Herdubreid s vrcholkem zahaleným do mraků. Po fotodokumentaci se vracíme zpět do Myvatnu, kde dotankujeme a bereme severní směr do Husaviku.

Zde je muzeum velryb a penisů, které vynecháváme aby jsme zde nebyli ponecháni za exponáty :-)

Jsme celkem vymrzlí, takže otáčíme na jih a končíme v termálním bazénu ve městě Laugaru. Voda je teplá, má čtyřicet stupňů a dává zapomenout rozmary počasí. Kempujeme kousek odtud, je devět stupňů a začíná pršet.

 

Neděle 14.08

TEXT: KTMartík

Prší, prší jen se leje, Luboš se nám z auta směje. Vzhledem k tomu, že je šest stupňů, typicky islandsky prší (vodorovně) a fouká silný vítr, tak využíváme nabídky výletu cestovní kanceláře CK Luboš. Ani nám nevadí, že je tu o dvě sedačky méně :-)

Tyto místa jsou naopak zvýhodněny lahví Tulamorky, takže výlet vypadá slibně :-)

Jak jsem již psal, vydali jsme se dnes všichni na cestu v dostavníku Diskoška 2 (Lubošův Land Rover). První zastávkou je vodopád Godafoss. Pak pokračujeme do vnitrozemí po šotolině č.842 a F26 k vodopádu Aldeyarfoss. Krajina kolem je jen kamenitá poušť.

Cesta se postupně zhoršuje a je hodně kamenitá. Ještě jedna odbočka na  F881 a jsme na chatě Laugafell. Je tu možnost ubytování a termální přírodní bazén, který Míla s Lubošem otestují. Stále drobně prší a je šest stupňů.

Odtud jedeme na sever po F821. Ráz krajiny se příliš nemění. Jen cesta je horší, horší je tím, že je více a více kamenitá, doplněná kamenitými brody a potoky tekoucími po cestě. Jsou tři stupně a tu a tam padne i pár sněhových vloček.

Po téměř dvoustech offroadových kilometrech přijíždíme do Akureyri, kde se odměnujeme výtečnou večeří. Po večeři následuje již jen přesun na základnu. Je neskutečné co Land Rover vydrží :-)

Stále prší a je šest stupňů. Máme toho dnes celkem dost, na motce by to byl docela masakr!! Beba (Beba - známý cestovatel) měl pravdu, jet na Island na motce může jen blázen :-)

 

Pondělí 15.08

Text: KTMartík

Mrholí se mrholí, padá deštík bílý, ten kdo jezdí na motorce, nemá dlouhou chvíli :-)

Nad ránem konečně přestalo pršet, už jen hustě mrholí a teplota vyskočila na osum stupňů. To se hnedle vstává veseleji. Balíme mokré stany a razíme po sil.č.1 na západ. Stále mrholí a je kolem šesti stupňů. Projíždíme Akureyri a ve Varmahlidu stavíme na sváču. Díky nízko vysícím mrakům nejní z okolí vidět nic. Když vystoupáme výš jak 100m.n.m., tak jsme rádi, že vidíme alespoň na silnici.

Odbočujeme na sil.č.68 a míříme na západní fjordy. Od této odbočky až do dnešního cíle, kterým je Holmavik vzdálený ještě 110km, zažíváme největší hardcore, co jsme kdy jeli. Cesta vede podél pobřeží fjordu. Místy je šotolinová, teplota je kolem čtyř stupňů, prší a fouká ledový vítr tak silný, že rovinky jedeme v náklonu, jak kdyby jsme klopili ostrou pravou zatáčku.

Poryvy větru jsou tak silné, že máme problémy se udržet vůbec na silnici. Do Holmaviku přijíždíme zmrzlí a vyčerpaní. Bereme ubytko, aby jsme se usušili a nabrali sil do dalších bojů.

Na četné žádosti věrných čtenářů posílám foto s mým novým kulíškem :-)

Foceno na záchodech v kempu, páč se tu topí!!

 

Úterý 16.08

Text:

V noci nás budí lehčí vychřice prudce ženoucí dešťové kapky do našich oken.

K ránu to ustává a vítr se mění na "běžně silný". Jsou čtyři stupně a pro změnu prší. Sledujeme v televizi předpověď počasí. Všude je to ok, jen  na západních fjordech hlásí zimu a déšť. Chtěli jsme objet celé fjordy až na nejzápadnější výběžek evropy - (Bjargtangar), ale vzhledem k počasí padá rozhodnutí zamířit na jih. Po 250ti kilometrech jsme v Reykjaviku. Je polojasno a luxusních čtrnáct stupňů. Cestou dochází k utkání - Land Rover vs. ovečka 1:0  :-)

Díky tomu, že Terce cestou "někdo" padl do oka a musí vyhledat lékaře, tak máme my ostatní dosti času na omrknutí Reykjaviku z návrší s krásným rozhledem. Následně míříme na jih přes "čmoudíky" Krysuvik až na jižní pobřeží do kempu který je "zadarmo".

Je polojasno a i přes studený vítr máme příjemných dvanáct stupňů.

 

Středa 17.08

TEXT: KTMartík

Dnes nás budí sluníčko a tahá nás z vyhřátého stanu ven. Byla to od něj finta a nehorázný podraz, páč když vylezeme, je oblačno a fouká studený vítr.

Teploměr si to chce u nás vyžehlit tím že ukazuje 14st ale my mu stejně nevěříme. Dnes máme odpočinkový den. Jsme v polovině naší cesty a tak je třeba naše těla cestováním a litry alkoholu unavená nějakým způsobem povzbudit, aby nám i na zpáteční cestu vydržela.

Po snídani děláme lehkou údržbu motek, ale jen preventivně, páč KTM je přeci bezudržbová. 

( Chary - že tě huba nebolí, prej bezůdržbová) :-)

Poté se vydáváme na cestu do nejprofláklejší atrakci šikoro daleko - Modrá laguna. Pozor nezaměnit s Modrou ústřicí, která je taktéž nechvalně proslulá.

Jelikož je to nedaleko (cca50km) jedeme nalehko. Již po chvíli se ukazuje že to nebyl dobrý nápad a dorážíme na místo celkem vymrzlí. Já to řikal že ten teploměr kecá. Po zaplacení nehorázného vstupného jsme zjistili, že je tu wifi zdarma.

Tož Luboš skáknul do auta pro buka a zatímco se ostatní máchají v horké vodě, matlají se bahnem po obličejích a ksichtech a všemožně výskají, já sedim v kavárně a zpoza skla celé to veselí pozoruji.

Mno, vzhledem k tomu že už jsem zaplatil, tož taky dojdu smočit, alespoň nohy.

Jsou země, kam se rád vrátím, sem po čase asi taky, ale ne na motce!!!

Jdeme pařit, zítra má Helča svátek, tož stahneme soudek gambáče. :-)

 

Čtvrtek 18.08

TEXT: KTMartík

 Včera večer jsme slavili Helči svátek domácími zásobami. Jelikož se ale zásob vejde do auta opravdu hodně, tak se ráno nikomu nechce vstávat. Dnes to vypadá na pěkný den. Polojasno a je luxusních čtrnáct stupňů.

Na snídani dělám míchaná kachní vejce na špeku - hmmmmm ty byly!!! Dnes vyrážíme na tzv. Zlatý trojůhelník Tingvellir.

Tingvellir je místo, kde v roce 930 zasedal první parlament, pak dáváme Geysir a poté vodopád Gulfoss. Po zvládnutí těchto turistických atrakcí dotankujeme a míříme na sever po sil.č. 35. Je to prašná šotolina opět s "valchovým" povrchem.

Cesta vede kamenitou pustinou s výhledy na ledovce. Po ujetí a prodrncání cca sta kilometrů přijíždíme do dnešního cíle, kterým je Hveravellir. Je to taková oáza v poušti. Hospoda, kemp a vývěr horkých pramenů. Utáboříme se a po večeři jdeme s Karlem testnout místní venkovní bazének s termální vodou. Horká a studená voda je sem přiváděná potrubím z nedaleké vyvěračky. Jsme v bazénu sami, takže si teplotu lehce poladíme ze čtyřiceti stupňů na šedesát, což už je příjemnější a rychle rozmrzáme.

Zejména poté, co nás Míla zahřeje rumem i zevnitř. Nakonec v bazénku strávíme dvě hodinky, přičemž se nám podaří  přiopít nějaký holandský páreček. Večer končíme v místní hospůdce u nekřesťansky drahého píva.

 

TEXT: Terka

Chvilka klidu u vodopádu Gullfoss, odkud pokračujeme cestou necestou kempovat k ledovci Langjokul.

 

Pátek 19.08

TEXT: KTMartík

Noc proběhla klidně, a to večerní pivo?? No pivo za 150Kč, těch moc nedáte :-)

Ráno je "příjemných" šest stupňů, pod mrakem, ale zatím nepršáá. Dám slivku na bacily a jdeme snídat. To "pozlacený" pívo bylo tak drahý, bo to mělo vysokohorskou přirážku, holt 100km od civilizace. Jinak ceny potravin v krámech jsou podobný jak u nás a benzín je dokonce o fous levnější.

Dnes vstáváme do teplého rána, teploměr ukazuje šest stupňů a za chvíli povyskočí na osum. Je oblačno, ale neprší. Na devátou hodinu dojíždí Svoboďáci, kteří tábořili za kopcem. Vyrážíme na Jih opět po sil.č.35, abysme nejeli stejnou trasou jako včera. Odbočujeme vlevo na sil.č. F3470 a hnedle po pár kilometrech doprava na nečíslovanou cestu, která vede podél pohoří čarodejnic souběžně se sil.č.35.

Cesta je šotolinová, místy jsou kamenné pláně s ostrými kameny. Na jednom takovém končí život Lubošovo pneumatiky. Přehodíme kolo a jede se dál. Cestou projíždíme asi osum brodů, z nichž dva si vyžádají použití mé rybářské výbavy.

( Chary - rybářskou výbavou Martík myslí rybářské prsačky, tzn. rybářské gumovky v kuse až na prsa.)

Po cca osumdesáti kilometrech pomalé jízdy terénem najíždíme na asfaltovou silnici č.30. Máme toho dnes dost, takže končíme brzo odpoledne v kempu ve městě Arnes. Ubytko máme s výhledem na sopku Hekla.

Vrchol Hekly se dnes krásně ukrývá v mracích.

 

TEXT: Helena

Ahojky, zdravíme všechny, co nám fandí. Je osum stupňů a za chvilku vyrážíme k ledovci. Doufám, že tam nezmrzneme.

TEXT: Terka

Řešíme první technickej problém - proražená pneu na Lubošovo Diskošce

 

Sobota 20.08

TEXT: KTMilan

Poslední dny si užíváme naplno. Cesty v jižní části vnitrozemí jsou nepopsatelné, je to jedna velká nádhera!!

Thor nám začal přát a blesky nechal v klidu. Většinou máme tak jednu až dvě přeháňky za den. Land Rover aliaz Diskoška je neuvěřitelnej kočár, krom předního nárazníku je to sériovka a padá mi čelist co to všechno projede.


TEXT: Helča

Právě teď jsme projeli tak náročný terén, že jsme s Terezkou i museli vystoupit :-)

TEXT: KTMartík

Za polojasného počasí vyrážíme po sil.č.32 na východ, aby jsme následně odbočili na sil.č.26 a následně na F225ku.

Cesta nás vede nádhernou krajinou, plnou sopečných útvarů s výhledy na aktivní sopku Hekla. Povrch cesty je místy hlinitý, jinak je ale tvořen sopečným popelem. Dá se celkem letět a podle hadovitých stop kluků, co jedou přede mnou usuzuji, že se jim to líbí.

Projedeme jeden lehčí brod a po něm následuje odbočka na F208mičku a následně na Landmannalaugar. Je tu veliký kemp, který slouží jako základna pro výlety po okolí. Díky tomu, že sem jezdí i terénní autobusy, tak je tu spousta lidí. Před kempem je nutno ještě překonat dvojbrod, který dáváme bez ztráty kytičky. Zatímco část naší výpravy se vydává na sběr roztodivného kamení, my "rozumnější" volíme relax v potoku s termální vodou.

Po splnění všech "úkolů" jedeme zpět stejnou trasou. Ale ne až na konec 225ky. Hned za brodem odbočuje doleva Milan a Land Rover, o pár kilometrů dál já s Karlem. Cíl máme stejný. Nečíslovanými cestami přejet přes pohoří až na silnici č. F210. Nakonec si offroadění za občasných přeháněk užíváme všichni dosyta. Já a Karel si dáváme brutální výjezd až nahoru k úpatí Hekly. Tuhle horu si budeme dlouho pamatovat!!

 Nakonec se všichni ve zdraví scházíme u pumpy v Hvolsvolluru. Odtud už je to jen kousek do dnešního tábořiště, krásného kempu u vodopádu Seljalandfoss.

Po posledních dvou dnech nás to tu začíná bavit. Došlo k další tragické události, Míla na modré laguně ztratil čepici.

Takže průběžné skóre výpravy je: dvě ztracené čepice a jedna tuhá ovečka. :-)

foto: Terka

Cestou na Landmannalaugar

 

Neděle 21.08

TEXT: KTMartík

Dnes se probouzíme do nezvykle teplého rána a na sluníčku je opravdu příjemně.

Po snídani zajedeme omrknout vodopády, které "bydlí" hnedle za naším kempem. Pobalíme propriety a můžeme vyrazit. Vyjíždíme po sil.č. F249 a míříme na východ do Godalandu podél ledovce Eyjafjallajokul. Cesta je pro změnu štěrková a křižuje jí větší počet říček z tajícího ledovce. Ze začátku se jedná o lehčí brody, jak se říká, brody "na zahřátí"

Poté ale na řadu přicházejí mé rybářské prsačky a následný průzkum dna brodu. Ledovcová voda je kalně šedá a to co se pod hladinou ukrývá můžeme jen hádat. Dno je plné různě velkých kamenů a ve spojení s velkým a rychlým proudem vody může brodění připravit nejednu horkou chvilku.

Ale co zbývá, statečně se probíjíme dál a dáváme posléze i další obtížnější tři brody. Naše cesta krásným údolím končí před řekou Krossa. Krossa je rozvětvená do několika ramen a brodění některých úseků bývá docela obtížné. Uděláme pár fotek a stejnou cestou míříme zpět.

Coby "otrkaní" brodáci si to na cestě zpět už užíváme.

Díky vzrůstající teplotě je však v říčkách najednou více vody nežli ráno. Takže se docela často stává, že nám jde stříkající voda až přes hlavu, což je jak asi uznáte při otevřeném plexi helmy lehounce nepříjemné. Tady mi už ani prsačky moc nepomáhají, páč přílivová vlna mizí za laclem v jejich útrobách. Po zdolání všech brodů vypadáme jak vodníci. Najíždíme tedy na sil.č.1 a než dojedeme k vodopádu Skogafoss stačíme trochu oschnout. Naše dnešní putování končíme v kempu ve městečku Vik ležícím na jižním pobřeží.

Hláška včerejšího dne:

Míla vychází z obchodu, nad hlavou drží karton piv a vítězoslavně volá: TADY MAJÍ PIVO LEVNĚJŠÍ JAK U NÁS :-)

Večer ale zjišťujeme, že to je skoro nealko pívo a že má s bídou 2,2%  :-)

Vodopád Skogafoss

 

Pondělí 22.08

TEXT: KTMartík

Svět by měl prý být v rovnováze. A tak zatímco u nás v České Republice panují tropická vedra, tak tady pro změnu celou noc prší, chvílema i dost leje a je opět ta již dlouze zmiňovaná zima. Ráno po probuzení to nejní o moc lepší. Vyhlašujeme teda SBDM, což znamená světový den bez motorek :-)

Jen co se déšť změní na husté mrholení, vyráží Míla s Terkou na průzkum městečka a my s osvědčenou cestovní kanceláří, diskoškou a Lubošem za krásami ledovců. První zastávka je na Solheimajokull. Vyškarabeme se na ledovec, nafotíme ledovec, posbíráme pár podledovcových kamenů a jede se dál.

Tentokrát na vedlejší ledovec Myrdalsjokull. Ten si fotíme ale jen z dálky, sic je až k němu cesta. Na cestě je ale zákaz vjezdu (private road) a jelikož nejsme motorkářský hovada, nýbrž dnes turistický zájezd, tak otáčíme zpět. Odpoledne v kempu je spestřeno Lubošovou ukázkou, kterak Land Rover dokáže kdejakou terénní nerovnost zdolat, což je po zásluze odměněno ohnutým výfukem a nepublikovatelnými výrazy Lubošovy manželky.

Zrovna když si začínáme notovat slovy: SLUNCE UŽ VYSOUŠÍ LOUŽIČKY....... začne se opět snášet ten p...... déšť.

Zbytek odpoledne tedy trávíme v blízkém bazénu se saunou, kde konečně dnes rozmrzáme :-)

Výbornou večeři - (nechci se chlubit, vařil jsem já) chceme zapít s Karlem pívem.

 

(Chary - Martíkovo večeře znám leta, skládá se z přesně odměřené dávky rýže, nebo Panzani těstovin s odměrkou, trocha cibulky, špíčku a konzervy na rizoto. Martíkovo vaření je pro nás ostatní dobré taktéž asi jako pro Karla, když si vždy Martík dá pár lžic a

praví, kluci já už nemůžu, nepomůže mi někdo?? Vždy se někdo chytí bo vaří dobře, skoro jako pan Vitana, nebo Babica :-)

 

Ale k tomu pívu, tož zajdem na blízkou benzinku, kde k našemu údivu nejní ani to levný Mílovo nealko pívo. Tož musíme do vedlejší restauračky na točený pivko za opět nekřesťanský  velký peníz.

Divnej kraj jest zde......................

 

Úterý 23.08

TEXT: KTMartík
Ještě že jsme se večer tak nacpali. V noci totiž fouká takový vítr, že by odnesl stan i s námi.

Do toho samozřejmě déšť a teplota kolem deseti stupňů. Ráno je ale malované, tak vyrážíme po jedničce na východ. Máme v plánu odbočit na sil.č. F206 a dojet až k sopce Laki. Jenže v této oblasti zrovna hustě mrholí a mraky jsou tak nízko, že nejní vůbec nic vidět, takže tuto parádu vynecháváme.

Cesta vede dál po pobřeží podél rozlehlého ledovce Vatnajokull. Děláme zastávku u krásného vodopádu Svartifoss a pokračujeme dál na východ. Vítr je v těchto místech tak silný, že na rovině musíme motky hodně klopit, aby jsme to ustáli. Nepříjemný to zážitek.

Další zastávka je u ledovcového jezera Jokulsarlon, které je plné ledovcových ker. Kry na hladině vytvářejí nádhernou scenérii, aby pak byly řekou odneseny k jejímu ústí do moře a byly následne vyvrženy na břeh, kde končí svůj ledovcový život. Daří se nám tu spatřit i tuleně. Po pokochání pokračujeme dál až do města Hofn, kde kempujeme.

Poznámka: opět začíná pršet!!! :-(

 

Ledovcové jezero.

 

Středa 24.08

TEXT: KTMartík

Úkol dnešního dne zní jasně: dojet do přístavu za každou cenu!!!

V přestávce mezi deštěm balíme mokré stany a vyrážíme na poslední islandskou etapu. Cesta do Seydisfjordu vede po pobřeží. Je zima, mraky nízko a stíhají nás jedna přeháňka za druhou, takže fotozastávek je minimálně. Zkracujeme si cestu šotolinkou přes hory. Nahoře v sedle jsou čtyři stupně. Konečně jsme v Egilstadiru. Pokoupíme poslední zásoby, umyjeme povozy, snažíme se rozmrznout a poté vyrážíme do 25km vzdáleného přístavu. V kempu narážíme na "mediálně známý" Tatrabus. Jeho řidič je rád, že si má po týdnu s kým popovídat, my jsme zase rádi, že jedeme domů, takže to nemůže nijak jinak dopadnout, než vypitím místní hospody.

Mediálně známý Tatrabus

 

Čtvrtek 25.08

TEXT: KTMartík

Coby správní čeští motorkáři jsme při návratu z putyky ztropili lehčí ostudu.

Ráno se vstává ztuha. Balíme mokré věci a jedeme do přístavu. Nalodění probíhá v klidu a pohodě, ale na Tatru místo nezbylo, možná pojede až příští týden.

Právě vyplouváme.

Ostrov s kopci zahalenými v mracích se nám pomalu vzdaluje..................

 

Pátek 26.08

TEXT: KTMartík

Plavba probíhá bez problémů.

Včera bylo moře "lehce" neklidné, takže pár cestujících naplnilo pytlíky. Dnes je ale hladina jako rybník a vlny jsou jen v lodním bazénu. Trávíme čas jak se dá, DVD, pivo, pivo, oběd, pivo :-).

Zítra lehce po poledni přistáváme a vydáme se na poslední etapu.

Na viděnou doma!!!

 

Neděle 26.08

TEXT: Chary

Tak naši cestovatelé jsou v tyto nedělní večerní hodiny již ve zdraví doma.

 

Závěr, pocity a zkušenosti.

TEXT: Helča a Luboš

Ahojky, už jsme doma.

Za nás můžu říct ( a to jsme tam byli podruhé ), že jsme moc spokojeni a kdyby bylo na mě, tak bych tam klidně ještě týden vydržela. Taky jsme už věděli do čeho jdeme. Island je nádherná, ale drsná země!!!

Mějte se , Helena a Luboš

TEXT: KTMartík

Sláva nazdar výletu, lehce jsme zmokli a jsme tu. Trajekt do Dánska
připlouvá na čas, ve 13.30 jsme tu. Musíme však počkat než vypakují všechna auta, která nám blokují výjezd z lodi.

Na parkovišti v přístavu přebalíme kufry a vyrážíme na cestu domů. Je to nějakých 1200km a daří se nám to dát bez přestávky na nocování.

V časných ranních hodinách jsme po třech týdnech a šesti tisících ujetých kilometrech doma.

Co říci závěrem?

Island je nádherný kus země, který určitě stojí za prozkoumání. Někdy bych se tam opět vydal, třeba v
létě.

TEXT: Terka

Po příjezdu na pevninu do Dánska jsem řekla, že Island už nikdy více.

Ale v teple a pohodlí měním názor a určitě se tam budu chtít ještě jednou podívat. Už po zkušenostech budu chytřejší a vezmu si teplejší spodky, pro jistotu minimálně ještě dvě čepice a auto s vybavením.

Nejlépe upravený terénní karavan s vytápěním a vyrazím na Island asi jako ostatní islanďáci " spíš v létě " a snad tam konečně zjistím pár důležitých věcí jako např. proč tam chovají tolik koní?

Snad ne na maso a kde jsou v zimě všechny ty ovce? Jak se tam zabaví a co Islandani dělají celou dloooohoooo zimu?
Island je krásná, ale zvláštní země, hlavně je tato země ještě čistá.

Je to země, kde se dá pít voda z potoků a řek bez následků ( teda zatím bez následků ). Je tam ještě spoustu hezkých míst kam jsme se nestihli podívat a nedá se tam dojet ani na motorce a ani autem.

Podnebí jim tam vynahradí krajina, která je jedinečná. Byla to super dovolená, občas jsem skřípala zubama a trochu si z plna hrdla ulevila, jak jsem si "užívala" adrenalinu. Ale bez toho by to byla "asi" nuda a ostatní členové prostě adrenalin potřebují k životu.

Ale neztěžuju si a teď můžu říct, že to bylo fajné!!!!
Cesta tam a zpět byla hodně dlouhá, ale za ten zážitek to určitě stojí. Stačí se vybavit Kinedrylem, minnimálně si vzít deset filmů

( nejlépe nenáročné komedie ) k přečkání nudy na lodi. Pokud není mořská bouře, to jsem měla o zábavu postaráno.

 Na konec jsem se musela ještě psychicky připravit na tu nekonečnou dálnici domů. :-(
Závěrem díky všem za podporu a ujištění, že doma nestrádáte a užíváte si letního počasí a krásných tropických teplot, to nás v těch pár stupních na ostrově zahřálo alespoň u srdce!!!

Pa Terka.

Chary pro Terku: Martík v úvodu tohoto cestopisu napsal větu, která by ti mohla stačit jakožto odpověď na tvoji otázku nebo "zvědavost" co Islanďané dělají celou tu dlouhou zimu a jak se tam zabaví.

Cituji:

Mimochodem, nedávno mi kdosi řekl: „Na Islandu se dělají jen tři věci: čte se, chlastá a souloží :-)

 


TEXT: KTMilan

Chary - počtěte si krásnej závěr a shrnutí cesty na Island od Milánka :-)

CITUJI:

 

Nazdar, já na to psaní nejsem, napiš tam že souhlasím se vším co psala Terka :O)))))))))))

 

TEXT: Karel

Ahoj, posílám konečně i já komentář k dovolence.

Vše zajímavého už bylo myslím řečeno. Z tepla domova už můžu říct, že to byla neuvěřitelná dovolená.

Vše bych to shrnul do toho, že Island překonal moje představy ve všech směrech. Takovou zimu, bych v létě nečekal, když prší, tak prší pořád, ale tu krásu ostrova taky nikdo nedokáže podat tak až to člověk vidí na vlastní oči.

My jsme si jeli na Island hlavně zajezdit a poznat krásy tohoto ostrova a myslím, že se nám všeho dostalo dosytosti. Určitě bych se tam chtěl někdy vrátit. . Jo a ta cesta zpět byla opravdu velice záživná, já to měl 1460 km a dali jsme to tahem. Jel jsem to jako brody na Islandu stylem ukaž jedu, mě už je to všechno jedno, stejně jsem durch mokrej.

S pozdravem Karel

Tak tu máme kompletní fotogalerii z Islandu, takže neleňte a listujte zde:

Fotogalerie zde

Tyto níže uvedená videa jsou jen pro představu, kudy kluci a holky na Islandu jezdí.

Videa jsou použita ze serveru YOUTUBE, a naši kluci a holky nejsou autory videí!!!

 

Videoochutnávka lodě Norrony a trocha Islandu.

 

 

OSTATNÍ VIDEA 

 

vodopád Detifoss

 

 

vodopád Hafragilsfoss

http://www.youtube.com/watch?v=0JgwLTu2-tQ&feature=related

 

 

 sopka Krafla

http://www.youtube.com/watch?v=CJABiaO4gBE&feature=related 

 

 

 

 sirné čmoudíky Hverir

http://www.youtube.com/watch?v=t7kPd6-bHUk

 

 

 

vodopád Godafoss

 

http://www.youtube.com/watch?v=SfnDrKErVGk

 

 

 

čmoudíky Krysuvik

http://www.youtube.com/watch?v=BAe6vbl5-TU

 

vodopád Gullfoss

 

Tingvellir

http://www.youtube.com/watch?v=6RX75HeZ_o8

 

 

vodopád Seljalandfoss

http ://www.youtube.com/watch?v=PP6SmL97N-M 

 

vodopád Skogafoss

 

vodopád Svartifoss

http://www.youtube.com/watch?v=rGauacJQ-iY&feature=related

 

 

Sestřih zajímavostí Islandu

http://www.youtube.com/watch?v=k_YOaAMND4c